Reklama
 
Blog | Zuzana Dvořáková

Pracovní pohovory

Když jsem se přistěhovala do Bratislavy, obešla jsem pár pracovních pohovorů. Některé otázky na mě působily dojmem, že buď odpovím pravdu a poletím z pohovoru rychlostí blesku, nebo budu lhát a šance na mé přijetí se zvýší... 

Otázka č. 1 : Jaké máte špatné vlastnosti? ´

Řeknu něco o tom, že žádné  takové, které by ovlivňovaly mou práci…Ještě jsem někde četla, že se má říci něco o přehnané pečlivosti…ale to už bych fakt ze sebe asi nevysoukala. 

To mu mám začít vysvětlovat, že jsem tvrdohlavá jako bejk, dost drzá a někdy se mi fakt nechce dělat vůbec nic?  Proč dávají otázku, na kterou nejde říct pravdu? Je to nějaká soutěž, kdo je lepší v lhaní? Nebo opravdu jsou lidé, kteří nemají špatné vlastnosti?

Reklama

Otázka č. 2 : Jak vidíte svůj život za 5 let? 

Odpovím něco v tom smyslu, že chci pracovat právě pro tuto firmu…blablabla…. 

V hlavě se však vidím na mateřské, je mi 26, moje biologické hodiny tikají někdy tak hlasitě,  že neslyším vlastního slova… Nemusí to být letos, ani příští rok, ale do pěti let už snad by i bylo na čase… 

Otázka č. 3 : Proč chcete pracovat právě pro naši firmu?  

Vybavím si, co jsem si o firme zjistila a přidám do toho něco o získání zkušeností u velké zahraniční firmy… 

Na tuto otázku správnou odpověď neznám. Co chtějí slyšet? Většinou člověk stejně neví, do čeho jde a ukáže se to až časem… 

Také nerozumím, proč některé firmy žádají k životopisu fotografii…Jak musí člověk vypadat, aby ho vzali? A nebo spíš mě napadá…jak člověk musí vypadat, aby ho nevzali… 

Nedávno jsem četla, že pokud si chcete koupil vstupenku na Glastonbury festival, musíte zaslat svou fotku….Napřed jsem se lekla, že i tam budou vybírat podle vzhledu, ale potom z toho vylezlo nějaké bezpečnostní opatření proti falšování vstupenek…Ufff. 

Práci jsem nakonec našla ve firmě, kde pohovor probíhal přesně podle mých představ. Šéf se mě zeptal na moje prac.zkušenosti a popsal  mi nabízenou pozici.. Za dvě hodiny zavolal, kdy mohu nastoupit a bylo to. Nedal mi ani jednu otázku, na kterou bych musela lhát…Bylo to fajn.